Probouzíme se v 7.00 bez budíku a zvoní nám k tomu zvony z blízkého kostelíka. Přímo z postele se koukáme z okna na zasněžené horské štíty, na jejichž vrcholky právě začíná svítit sluníčko. Nádhera, kocháme se na plné pecky, škoda, že nemám básnické střevo, rozhodněě bych něco napsala. Takhle se jen vydávám připravit vydatnou snídani a svačinku a hurá na lyže.
Je přepychové počasí, sluníčko svítí a my se lanovkami vydáváme za sněhem, protože v Loferu, žádný není.
Vendula s Pavlem nám dělají průvodce a ukazují nám spoustu sjezdovek, s ohledem na naše lyžařské schopnosti těch nejmírnějších. Užíváme si lyžovačku i krásný výhled ať jedeme kamkoliv.
Děti na nás po chvíli pr....í a samy jezdí kudy chtějí. Zejména ne tam, kde jezdíme my. Odpoledne už je téměř nevidíme. Jediné co nás vždy spolehlivě svede dohromady je krmení dravé zvěře. To snad tuší instinktivně.
Den je fantastický a počasí naprosto dokonalé. Užíváme si to na plné pecky.
V 15,30 se zamyká lyžárna a tak nabíráme zpáteční směr.
Petr jede s nelyžaři lanovkou a my ostatní jedeme dolů na lyžích.
Na hraně první "červené" se nám " mírně kousla " Eliška, uronila slzičku a po krátké, dúrazné domluvě, že zpět cesta nevede, se vydala na cestu k domovu. Střihla si pár držkopádů, spíš proto, že se pro ně rozhodla, než že by se to nedalo sjet, ale ve zdraví jsme horu zdolaly. Sfrčeli jsme až k parkovišti, kde na nás již čekalo auto, které nám vozilo lyže a boty.
Domů jedeme mašinkou , zážitek jako hrom, nejen pro děti
.
Doma si dáváme sprchu, vaříme bramborovou kašičku, ohříváme řízečky a kolem dokola to jen mlaská. Maslím, že u Paděrů a Karásků také nikdo nestrádá, soudě podle usilovného cinkání příborů.
Po večeři děti hrají osadníky a sledují u toho " Účastníky zájezdu", bude div, jestli u toho nevytuhnou. Později večer probíhá hra "Prší" na život a na smrt. Hrají jenom chlapi za intenzivního povzbuzování a vtipných hlášek. Atmosféra je bouřlivá a vypadnutí každého hráče je hlasitě komentováno. Děti kňučí, že chtějí hrát s nimi, ale mají smůlu, musí si pár let počkat. Po
Po 22. hod. jdeme na kutě.
