Lofer 2008

  Po neuvěřitelné balící agónii, trvající nekonečný týden, nadešel konečně den "D".

Budíka máme nařízeného na 5.00 hod, ale tou dobou jsme již všichni vzhůru, nikdo z nás nemůže dospat. Zejména děti jsou pekelně natěšené a nám do nich moc nechybí.

 Dáváme si rychlou snídani a hurá k Paděrům, kde máme v 6.00 sraz. Tady už to hučí jako v úle , vzduchem létají poslední povely a jen zázrakem tady nikoho nezapomínáme. V 6.20 se dává konvoj směr Lofer na cestu.

  Na startu jsou auta ve složení : 1. Paděrovi, 2. Karáskovi, 3. Chrastní, 4. Štěbetáci I., 5. Štěbetáci II.  .

Zastávka č.1 je u Aralky před Prahou, tady už se první nedočkavci vrhají na řízečky, které snad ještě ani nestačily vystydnout. Sichr je sichr. Další zastávka je u odbočky na Dobříš, tady se k nám připojuje 6. auto Sasovi a na další zastávce za Strakonicemi se rozrůstáme o poslední 7. auto s Kájou, Bohdanou a Leonkou. Leckterá svatba by se za takový konvoj nemusela stydět.

 Hned za hranicemi s Rakouskem, které projíždíme již bez jakékoliv kontroly, máme dramatickou vložku. Do nažeho konvoje se za blikání a houkání vmísí policejní auto a staví Sasovi. Nikdo neví co se děje a tak na nejbližším vhodném místě kolona zastavuje a čeká co se bude dít. Naštěstí šlo jen o běžnou kontrolu dokladů a bez problémů mohou pokračovat. Za chvilku nás dojíždějí a můžeme si udělat další "řízečkovou" přestávku. Je to dobrotka, ale Kubišová se Srstkou by z nás radost neměla, kolik čuníků kvůli nám asi muselo padnout za vlast. Africká vesnice by z toho žila měsíc.

  Cesta pokračuje v pohodě, až téměř k cíli naší cesty. Asi 16 km před Lofrem vjíždíme do kolony, která víc stojí než jede. Při vichřici minulý týden, se tady sesunula část skalnatého svahu, zasypala silnici, událost měla dokonce smrtelné následky. Doposud však silnice nebyla zcela zprůjezdněna a tak je provoz řízen semafory. Zachraňují nás místní policajti, kteří přijeli řídit provoz, který se tím výrazně urychlí. Těch posledních 16 km jedeme déle než hodinu.

  Konečně jsme na místě a probíhá hektické vybalování a nošení věcí z aut do chalupy. Ubytováváme se a babička Paděrová ohřívá průmyslové balení ( kýbl od Primalexu ) naprosto luxusní bramboračky. Je výborná a tak se po ní jen zapráší. Poté si užíváme první pohodový večer u vínečka, pivečka, slivovičky, prostě všeho co má kdo rád. Má to jednu malou chybu na kráse ( paní Karásková mi jistě odpustí ) a to ztráta sekané. Ani po usilovném přemýšlení a prohledání auta skrz naskrz není po sekané ani vidu ani slechu.

  Ve 23 hodin toho máme všichni tak akorát a tak hupky dupky do pelíšků.

      Dobrou noc.